Piperka

Co mi blog dal... a co mi vzal.

15. března 2013 v 20:37 | Piper.
Když jsem včera seděla u počítače a nepřemýšlela o tom, jak moc se mi blíží maturita a místo toho jsem myslela na to, že jsem sem už víc jak měsíc nic nepřidala, nutně mě muselo napadnout položit si otázku, zda mám vůbec ještě vůli a sílu blog vést, zda mě to vůbec ještě baví, zda nemám dost nevhodně postavené priority. Říkala jsem si, co mi vlastně blog dal? Za všechny ty roky od chvíle, co jsem založila svůj první, charmed001.blog.cz. Už asi není nikdo, kromě mojí kamarádky z reálného života, Anette, která si tenhle blog pamatuje. Éra krychle001 byla krásná. Éra twilight001 ještě krásnější. Teď si nějak vůbec nemůžu uvědomit, jestli jsem se s mou milovanou Jenny seznámila už na ch001 nebo až na krychli, každopádně o to teď nejde. Prostě jsem se musela ptát a zamyslet se. Co mi vlastně blog dal? Tak co? Co mi dal? Dal mi něco, co mě hrozně baví, bavilo a bude bavit. Dal mi spoustu přátel, na které nikdy nezapomenu. Dal mi jednu z nejlepších kamarádek, které znám osobně, Anette, kterou jsem poznala díky ch001 a známe se už řádku let a i když se vídáme málo, tak nás spousta věcí spojuje. Dal mi místo, kam můžu utéct a kde se můžu vypovídat, když to nedokážu ventilovat jinak, než písemně. Dal mi mnoho informací o mých oblíbených hercích, dal mi určitý smysl, který jsem dala svému volném času, ve kterém jsem neměla co dělat. Ale nakonec... právě i tímhle mi blog paradoxně něco vzal. Nikdy jsem nelitovala toho, že jsem si blog založila. Nikdy, ani jediného založení jakéhokoliv mého blogu jsem nelitovala. Nikdy nikdy nikdy. Přesto, když se na svou histori zpětně dívám, kolik jsem toho mohla dělat, když jsem vysedávala u blogu! Spoustu! Mohla jsem se učit, mít skvělý známky, mohla jsem chodit do klubů, mohla jsem chodit ven, víc do kina, víc číst... jenomže jsem nechtěla. A kdybych se mohla vrátit... prostě bych neudělala jinak... neudělala. Zase bych si ten blog založila. Stejně bych to udělala, prostě jo, protože já jsem prostě blogař celým srdcem. Vzal mi čas, vzal mi nervy, vzal mi část mýho života, ale to rozhodně neznamená, že bych toho litovala. Ale s přicházející maturitou si stále říkám, a ptám se sama sebe, jestli má vůbec cenu pokračovat. Jestli vůbec mám vůli a sílu pokračovat. Občas... občas se mi chce něco napsat, ale zrovna nemám čas. A když ho mám, tak se mi zase psát nechce... je to se mnou těžký. Řekla bych, že až do maturity, to tu bude období... přemýšlení o tom, co bude dál...

První dny školy? Fakt zívárna... ale zejtra už se učíme. Jupííí... :D

4. září 2012 v 18:15 | Piper.
Tenhle blog se pomalu ale jistě mění spíš v mojí vykecávárnu co? To abych to zkusila zase změnit:D Když já už na to asi tolik nejsem no, nechci tenhle blog rušit, občas ráda něco přidám, ale není to na každodenní aktivitu no. Už nejsem ta čtrnáctiletá holka, která tenhle blog založila a přidávala všechno, co se šustlo:D Jsem furt ten magor, co je schopnej uložit 300 fotek z premiéry Breaking Dawn:D ale už to nedělám vždycky... jen když mám náladu... :D Zkrátka přidám, co se mi zrovna líbí. No dneska mám v plánu přidat aspoň něco, tak doufám, že to oceníte. Že sem třeba ještě někdy někdo přeci jen zabrousí:D No vidím to na jeden trailer a možná trochu toho zázvoru:D kecám, třeba nějaký fotky, mám něco z Teen Choice, což je trochu starší, ale tak přidat to můžu. Ústřednímu triu to tam seklo...

Každopádně.
Návrat do reality byl krutý. Po dvou měsících prakticky nepřetržitého flákání jsem musela vstát do školy. Budík mi zvoní v 6:15. Ještě stíhám bus v 7:07, i když vstanu v 6:30, ale už je to trochu naknap teda:D Nikdy jsem se moc nezdržovala nějakym makeupem. To proto, že si stejně nemůžu dát skoro žádnou vrstvu, mám pihy a všichni sou na ně zvyklý. Vypadalo by to divně. Takže na to peču... nepotřebuju si dávat masku na obličej :D Vždycky sem si líčila jen oči. Teda skoro vždycky. No, a ušetří mi to spooooustu času:D Stihnu se nasnídat, vypít si čaj a tak. No nic, žvaním o blbostech. Přišla jsem do školy, no obvyklý běh o místa do učebny mi tentokrát přišel ještě usilovnější než kdy dřív. Přeci jen... je to naposledy. Alespoň pro většinu lidí z naší třídy.. nejspíš:D Bylo to celý takový divný... bejt maturant je celý takový divný.. taková tíha na mě padla najednou... a je mi z toho trochu na nic. Každopádně dneska a včera jsme tam dělali totální nic, ale od zejtra už se učíme, tak musím říct, že se i celkem těšim, že se bude něco dít... ty hodiny vysedávání a nic nedělání... mě nebaví. To sem rovnou mohla zůstat doma:D

Chtěla jsem jít dneska bruslit.
Kecám, vlastně mi bylo od rána jasný, že nepůjdu.
Znáte to no, bolí mě břicho a je mi zle.
Takže půjdu, až mě to přejde... v pátek trénink, ve čtvrtek Partička...
No... možná o víkendu. Uvidíme:D Ale teď jdu konečně něco přidat:D
-Piper.

Stále ještě žiju, jen zkrátka nemám čas.

19. srpna 2012 v 22:32 | Piper.
Ahoj lidi, jak se máte?
Nebojte, ještě pořád žiju.
Ani jsem se neutopila na vodě, na který jsem byla minulej tejden. No, vlastně ještě tenhle tejden. Přesně před tejdnem jsme tam jeli no a vrátila jsem se ve čtvrtek. No někdy v úterý jsem se dozvěděla, že 20. a 21. srpna mám zkoušky v autoškole. Fakt paráda. Zejtra tam jdu na 13:00 na teorii a v úterý na půl osmou na jízdy. Je mi z toho na zvracení, chytaj mě panický záchvaty hrůzy a přitom to fakt hodně chci udělat, páč zaprvý za opakovanou zkoušku se platí a zadruhý si timhle stresovym obdobim a dnem zkoušky, kdy nejspíš prozvracim celou noc (přehánim), nechci zažít víc jak jednou. Fakt se toho bojim. Ještě se mnou nepojede můj instruktor, ale majitel tý autoškoly. A k tomu budou za tý jízdy všichni mlčet. Já sem zvyklá, že mi řiká, co sem udělala blbě nebo co sem měla udělat líp, nebo prostě jen, že kecá o blbostech a já kecám o blbostech. Takhle si budu myslet, že dělám něco blbě, a hlavně nebudu vědět, že to, co dělám, je správně.
Hlavně mi nesmí sáhnout do řízení.
To letim rovnou.
Já z toho zešílím.
Držte mi palce.
Ale ne... rozhodla jsem se, že to prostě udělám.
-Piper.

What the hell is wrong with you, guys?!

5. srpna 2012 v 0:30 | Piper.
Na toto téma jsem se vůbec nechtěla vyjadřovat. Ale jak tak objíždím stránky, které znám, především na tumblr a koukám na různá videa na youtube, tak nevěřím vlastním očím. Co je to s váma všema lidi? Teď mluvím obecně, ne konkrétně. Kauza Kristen Stewart obletěla svět zrovna v době, kdy mě obletovali španělští - ne, nedělejte si naděje:D - komáři a kdy do města přilétl i smog z hoříci Girony. Kristen Stewart podvedla Roberta Pattinsona s režisérem Snow White and the Huntsman Rupertem Sandersem. Jak strašné! Celý můj svět se zhroutil, už nikdy nebudu schopná se podívat na jedinou její fotku, aniž bych nepomyslela na to, jaká je to mrcha, zničila nejen Robertův život, ale i můj!

PROSÍM VÁS!
Teď jsem byla samozřejmě ironická a parodovala jsem ty výplody takzvaných fanoušků.
Všechno to vzniklo kvůli téhle fotce...:
Okej, konkrétně kvůli týhletý ne:D Ale tu, kterou jsem měla na mysli teď nemůžu ve svejch uloženejch souborech nikde najít:D No prostě bylo očividný, že Kristen zahejbá Robertovi... ale už nebylo tak úplně očividný, jestli to náhodou neni fake... protože na obálce toho časopisu to vypadalo, že na tý zmiňovaný fotce Kristen nemá ucho..:D No po té, co se objevilo takovejhle fotek asi 49, tak už pravděpodobnost toho, že je to fake, dost klesla. I když já si osobně myslím, že 49 fotek klidně může bejt fake, nevim, proč mi to nikdo nevěří:D Okej, okej, Kristen nejspíš fakt podvedla Roberta s Rupertem... dejme tomu, že je to pravda... i když nevim, kam dala rozum, je mu 42, má ženu a dvě děti, já bejt jí tak radši skočim po Garrettovi Hedlundovi z On the Road než po ženatym cápkovi, ale jinak dobrý.

Už z tohohle se dá poznat, že k tomu mám trochu volnější přístup než všichni ty magoři, kteří dřív Kristen milovali a teď ji nenávidí. Nadávají jí do... žen lehkých mravů, do dobytka a tak... Já jsem Kristenina velká fanynka proto, že je skvělá herečka, mám ráda její filmy, její styl a prostě to, jak vystupuje v rozhovorech a vážím si jí za to, co dokázala na to, jak mladá je... ale ku*va kdo mi jako dává právo jí soudit za to, co udělá v soukromym životě? Je to její život, ona je jenom člověk a my nemáme žádný právo se jí do jejího soukromí takhle montovat. Jako jo, bylo to špatný.. těžko říct, jak dlouho to spolu táhli, jestli vůbec, ale i kdyby to bylo výjimečný, prostě jednou, tak lidi dělaj chyby, a kdo tvrdí, že je bezchybnej tak teda dost kecá. Když kolovaly fámy o tom, že Rob podvádí Kristen s tou herečkou z Remember me, jejíž jméno jsem zapomněla, tak nikdo ani nepíp o tom, jakej je to debil a hajzl, protože to byl ten dokonalej Robert. Ale jakmile jde o Kristen, tak je to hned jiný, že ano... chudák bezuchá Kristen musí poslouchat nadávky, výhružky a bůh ví co ještě jen proto, že šlápla vedle ve svym soukromym životě a někdo jí při tom vyfotil.
Jasně, bylo to špatný... může si za to sama, ale my stejně nemáme právo jí soudit.
A já nepřestanu bejt její fanynka jen kvůli tomuhle, rozhodně ne.
A ti, kteří jo, tak pro mě nikdy nebyli skuteční fanoušci Kristen.
Nemůžeme být fanoušek nějakého herce pro to, jaká je osoba... protože 99,9999999999 periodických % se s nima nikdy nesetkal osobně. Což znamená, že je vůbec neznají. Kdo ví, jakej je ve skutečnosti milovanej Robert, nebo všichni ostatní herci, které lidi tak obdivují. A taky mě dost zaráží, jak je ta špatná jenom Kristen:D jako... Rupert je ten, co podved manželku, se kterou žije už řadu let a má s ní dvě děti... ale všichni rozebíraj jen Kristen. Jako smutná sem z toho byla, ale nezavrhnu jí pro to, nejsem takovej fanatik, abych to udělala. Mohlo to lidi zklamat natolik, že už jí nebudou mít tak rádi jako dřív... ale rozhodně by nikdo neměl říkat, že je to "silly bitch" a přát jí, aby zhynula v pekle, což už jsem taky někde viděla...

Ještě jedna věc na závěr.
FUCK YOU, PAPARAZZI!

Jsem zase zpátky, už skoro tejden, ale tak co:D Máte radost?

3. srpna 2012 v 12:01 | Piper.
Nazdáááááááááááááááááár!
Jak se máte? Já jsem se konečně dokopala k tomu napsat vám, že jsem se vrátila ze Španělska!
Už jste měli strach?:D Jsem se vrátila už minulou neděli, ale nějak jsem si nenašla čas a náladu na to, abych psala.
Jak jsem se měla já?
Fakt skvěle, bylo to tam krásný, moc příjemný a hlavně bez rodičů, takže super, i když jak jsem tak poslouchala mámino vyprávění z Menorcy, tak mě mrzí, že jsem tam nebyla s nima:( Ale tak co se dá dělat:D Kromě zážitků jsem si ze Španělska přivezla i přes 500 fotek a dres FC Barcelony s číslem 4, Fabregas! <3 Elis hrozně chtěla Messiho, no já si koupila Fabregase:D Byla celkem sranda, kdy jsme to kupovaly:D zkoušely jsme smlouvat! No... nakonec jsme to i docela daly:D Každopádně jsme ho sehnaly o hodně levnějc než za něj chtěli v obchodě u Camp Nou (stadion FC Barcelony v Barceloně). Druhý největší stadion na světě:D Tohle jsme slyšeli asi osmkrát od průvodkyně:D
No, podrobněji vám o Španělsku možná někdy napíšu, ale teď se mi do toho nechce:D Jen jsem vám chtěla dát vědět, že už jsem zase zpátky a že už možná konečně udělám ten novej design:D

Oooo. Espaňa. Sen se stal skutečností... no teď jsem z toho snu fakt na nervy:D

16. července 2012 v 0:18 | Piper.
Ahojda lidičky.
Jak se máte?
Mně je fakt zle z nervozity.
No vlastně kecám, ani ne... pořád mi to nějak nedošlo. Za pár hodin odjíždím do Španělska, konkrétně asi za 8 a už mi trochu hrabe z představy, že tam jedu naprosto bez rodičů:D Je to divný, posledních 15 let jezdím všude s rodičema nebo se školou:D (poprvý jsem byla na Mallorce, když mi byly 3 roky) a teď mám najednou jet sama? No sama, s dvěma kámoškama, ale furt sama:D A ještě nějaký trable s ubytovánim, teď sebou peněz jak želez, páč moje máma zas myslí na to nejhorší, jak jinak. Prej kdyby náhodou něco. Jako fajn, to náhodou něco se stát může, ale kvůli tomu se nemusim cejtit tak blbě, že mám tolik peněz a mít strach, že mě okradou:D No nic, nevadí, to bude v pohodě. Každopádně tam jedu na dva tejdny, tak doufám, že se s kámoškama nepovraždíme:D Ale tak snad ne...:D Určo ne, jsme přeci mírumilovná děvčata:D Uklidnilo mě, kdyby tuto obavu vznesla alespoň ještě jedna z nich:D Hned bych se cítila jako menší pesimista.
Už je pozdě, musím běžet, jen jsem se s váma chtěla rozloučit:)
Mějte se co nejlépe.
Piper.

Hiatus 16. - 29. července 2012

Prázdninový provoz, aneb kdy tu budu a kdy ne.

1. července 2012 v 0:29 | Piper.
Ahoj všichni, jak se dnes máte?
Já dost unaveně, tak přece jen, je noc:D
Přesto jsem ale chtěla napsat, protože zítra už to nestíhám.
Slibovala jsem vám říct, jaký bude prázdninový provoz tohohle blogu.
Jsem lemra a na tenhle týden jsem nic nenastavila... a přesto jedu pryč. Omlouvám se, ale bylo toho nějak moc, lítala jsem s kámoškama venku, balila si a nevyzbyl čas. Každopádně se vracím v neděli a pak rozhodně chci začít víc přidávat a i konečně udělat ten novej design, doufám:) Takže to bysme měli tenhle tejden.
1. - 8.7.2012 - Jsem v tahu.
Pak tu tejden sem, takže budu přidávat... no pak od 16. do 29. července jsem ve Španělsku. Tam to moc nevidím... i když jsem si chtěla vzít notebook, tak to nakonec asi neudělám... mám o něj strach a máma mi to tak nějak nepřímo zakázala. Pak jsem zas tady a odjíždím až 12. srpna na vodu a tam jsem do 16., tušim:D No a pak už tu po většinou jsem, tak se uvidí, jak moc budu něco podnikat s kámoškama nebo s mamkou a jak moc budu sedět u compu a přidávat. Ale úplně umřít to tu nenechám. Teď se ale mějte, já už padám spát a ráno razím pryč. Pá Pá.
Vaše Piper.

Konec roku, prázdniny... no to bude zas pocuc.

29. června 2012 v 22:52 | Piper.
AHOJ AHOJ AHOJ.
Jako už tradičně se ozývám na konci roku s rekapitulací posledního dne ve škole:D
Páni, je fakt divný končit sedmák. Hodně divný. Obzvláš%tm když osmák je poslední rok. 7.A... líbilo se mi tohle ozačení naší třídy. Já měla vždycky radši lichý čísla. Nechci bejt sudá... nechci bejt 8.A... nechci maturovat. Bojím se. Fakt se děsně bojim, ale tak to je asi normální no:D Poslední den byl fajn. Zase na tradičním obědě s rodičema v řecký restauraci. Až na to, že jsem nebyla s rodičema, ale jen s mamkou. Ale stejně to bylo fajn. Táta si to trochu vyžehlil tim, že mi koupil novej objektiv k foťáku:) ♥ Miluju ho! Jak tátu tak ten objektiv, samozřejmě:D Jsem měla ten starej rozbitej, no z tohohle jsem odvázaná:) A výzo? No tak to je skvělý. Teda vám to tak možná připadat nebude, ale pro mě je skvělý, protože jsem se zlepšila ze tří předmětů:D což je naprosto boží, obzvlášť proto, že jedním z těch předmětů je matika.
Ty známky byly takovéhle... no tak co čekat, když je člověk na osmiletym všeobecnym gymplu, prostě záhul, ale já jsem naprosto spokojená a rodiče jsou taky rádi, hlavně, že nemám žádnou čtýru:D

Čeština - 2
Dějepis - 3
Angličtina - 2
Špánina - 3
ZSV - 2
Zemák - 3
Fyzika - 3
Matika - 3
Biologie - 3
Chemie - 2!!!
Tělák - 1
Literárně jazykovej seminář - 1
Anglická konverzace - 1

No a zbytek odpoledne jsem strávila s nej kámoškou W.
Takže co víc si přát? Jakej byl váš poslední den ve škole?
Doufám, že aspoň z poloviny tak super, jako ten můj :)
Mějte se hezky, o prázdninovém provozu vám něco povím zítra.
Piper.♥

Je to táááááám!

20. května 2012 v 17:45 | Piper.
YAHOOO!!
Jako vloni! Úžasný! Boží!
Jako v loni, zase máme BRONZ!
Jo, stále jsem hokejovej maniak:D Chtěla jsem jít dneska na Staromák, ale nějak to nevyšl, páč mám úplně zrasovaný nohy z pochodu Praha-Prčice (ne, nešla jsem těch 70, jen 30 z Tábora, ale stejně mě ty nohy bolej a mám takový obří puchejře kvůli botám...) Každopádně jsme teda včera prohráli se Slovákama, ale což... až na ty kretény, kteří nadávaj na Čechy když prohrajou i když vyhrajou, je mi to celkem jedno. Respektive jasně, fandila jsem našim, to jo, ale prostě hráli líp a já jim to finále přeju, budu jim fandit, proč bych taky neměla?
Dneska jsme hráli s Finama o bronz a hádejte co?
VYHRÁLI JSME!
Což je naprosto skvělý!
Děkujeme, hoši! Jste úžasný:)

Nějako mi zase blbne blog...

12. března 2012 v 23:16 | Piper.
Ahoj lidi, jak se máte?
Já nic moc. Dneska jsem zažila zas solidní infarkt.
Nefunguje mi blog.cz... a nejhorší na tom je, že mi nefunguje jen Twi001. Píše se mi tam nějaký, že Sandan či co, nějakej hacker? Nebo já fakt nevím... každopádně mě to fakt kolosálně nasralo, a doufám, že se to brzo spraví. Už mě to vážně přestává bavit, je s tim furt něco a já abych se děsila, že mi to tu někdo zrušil.
Miluju vás, kdyby něco.
Piper.

P.S.: Zajímavý poznatek ke 13. březnu. Stále mi nefunguje. Ani twilight001.blog.cz ani blog.cz... ale dostanu se do adminu a nebo třeba, když dám twilight001.blog.cz/archiv tak mi to funguje. Dole u mamky na IE mi taky funguje, na mobilu taky, no na virtuálu nevím, tam jsem to ještě nezkoušela, ale pokud s tim nepůjde nic udělat, tak se asi zabiju.

Tak jsem zpátky z hor a mám vážně ponorku jak prase...:D

11. února 2012 v 15:22 | Piper.
Ahoj všichni, jak se máte?
Tak jsem se vám vrátila z hor v plné síle, jste rádi?
No... v plné síle... jsem úplně tuhá, ale fakt, že jo:D Jeli jsme na noc, takže kromě toho, že mě bolej záda a sem celá ztuhlá, tak jsem taky skoro nespala, takže jsem děsně utahaná, i přes to, že jsem po příjezdu domů ještě do nějakejch jedenácti ráno spala. Jsem ráda doma, bylo to strašný:D teda ne, bylo to super, ale zároveň dost děs. Byla jsem jen s mamkou, na tom samym zájezdu jak vloni... no a lyžovaly jsme jak divý, protože - narozdíl od loňskýho roku - letos se dalo, protože bylo povětšinou hezky. Akorát v úterý, to bylo dost hnusně, sněžilo a tak, ale jako trochu se dalo, nebyla taková zima... no a včera bylo sice polojasno a krásný počasí, ale asi -20 stupňů a strašně foukalo, takže jsme to s mamkou zabalily dřív a radši si došly na pořádnej oběd :D Miluju pizzu ;) No nic:D Dorazili jsme dneska někdy asi v půl šestý ráno a tady zima jak v prase! Sem se těšila, že bude větší teplíčko a ono prd:D No nevadí... aspoň konečně napadl sníh, sice ne moc, ale stejně. Já nesnášim tu hroznou suchou zimu, která je letos prakticky furt. Ale těch -17 v noci nebylo nic moc.:D

Ale hlavní je, že už jsem doma. Jenom mám fakt děsnou ponorku. Vážně. Máma mi hrozně leze na nervy, i taťka mi leze na nervy, brácha taky, äle ti tak nějak normálně... ale máma mě fakt vytáčí, jak sem s ní byla celej tejden tam a prostě furt s ní a tak:D Ona se furt na něco ptá, ale takový debilní dotazy to sou... a normálně by mě ani nenaštvaly, ale prostě tenhle tejden, hlavně ke konci, mě vytáčely nehorázně, fakt že jo:D vím, že je to smutné, ale je to tak:D No ale hlavní je, že se celý zájezd ve zdraví vrátil domů a tak no:D já už teď půjdu, ještě se na chvíli natáhnout:D ale večer přidám nějaké novinky, něco málo se urodilo:)

Happy New Year 2012!

31. prosince 2011 v 18:10 | Piper.
Užijte si Silvestr jako by byl Váš poslední. S láskou Vaši Mayové:D

Chci vám jen v krátkosti popřát krásného Silvestra, já teda budu trůnit doma, ale vím, že většina lidí chodí někam pařit, tak to oslavte, šťastný Nový rok, tím myslím 1. ledna... a vše nejlepší do celého nového roku 2012!:)
Piper.

Zas nám to tu málem chytlo...:D

26. prosince 2011 v 18:41 | Piper.
Ahoooj všichni. Jak se máš? Já super, jen už se asi tři dny živim jenom cukrovim a bramborovym salátem, tak už je mi z toho docela šoufl jen to vidim. Co Vánoce? Užili jste si je? Osobně mám před sebou ještě spooooutu návštěv. Zejtra jdem k bratránkovi, dneska u nás byl mámin brácha s rodinou, pozejtří jdem ke známejm a 29. jedeme na další návštěvu... a nejspíš ještě na jednu i 30. Je toho zkrátka až moc..:D A teď je mi fááákt hodně blbě, protože jsem se přejedla úplně všeho a já debil se ještě necham překecat a dám si zmrzlinu, no nic:D


Štědrej den? Tak ten byl boží.
Teda... zezačátku ani tak boží nebyl, tátovi nebylo doe, ale pak si vzal prášek a bylo to lepší. Kolem šestý jsme se hezky naparádili jako obvykle:D a usedli ke štedrovečerní večeři. Máma si dělá srandu, že má Vánoce ráda proto, že je to jedinej den v roce, kdy nemusí vymejšlet, co bude k večeři:D Kapr a bramborovej salát, mňam:) Těším se na něj vždycky celej rok. A taky si ho náležitě vychutnávám, jelikož a protože jsem paranoidní a nechci skončit s kostí v krku. No nakonec nad jídlem zvítězil člověk a my přešli k rozdávání dárků. Jsme jako malý, furt chodíme do kumbálu a čekáme, až táta zazvoní na zvonek. Brácha i letos nezklamal se svým: "Jéééé, Ježíšeeeek!":D

Tak jsme přešli k rozdáváním dárků a já jsem dostala nádherný náušnice, kalendář a dvdčko Piráty z Karibiku ;D, dvdčko z koncertu Kabátů, na kterym jsme s Lis byly v dubnu (ještě jsem to neviděla, ale určo tam jsem:D), nový CDčko Red Hot Chili Peppers, parfém a stolní hru jménem Time's Up!, což je fakt děsná prča. :D Plus teda ještě diář od Lis, náušnice od jedný kámošky a náramky od jedný další:) no každopádně. Time's Up jsme pak s rodinkou pařili až někddy do jedenácti:D Kdybyste někdy nevěděli, co si přát, tak tohle fakt doporučuju, je to hrozná sranda. Nebudu vám tu sáhodlouze vysvětlovat, jak se to hraje, ale je to trochu jako Kufr. Prostě jsou týmy po dvou a jeden napovídá, druhej hádá, a vždycky nějakou slavnou osobnost nebo třeba nějakou postavu z filmu nebo seriálu. V prvním kole vždycky jakkoliv, v druhém jen jedním slovem a ve třetím pantomimicky:D Jako furt se hraje s těma původníma 40 kartičkama, takže když máte dobrou paměť, máte výhodu... ale jako když se mi brácha snažil napovědět pantomimicky Karla Čapka tím, že předváděl Válku s mloky, tak nejen, že mi to nedošlo, ale navíc jsem málem umřela smíchy:D

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

Jednou jsem měla mírnej náběh na hysterák...:D byla sem už unavená a nevěděla jsem nějakou osobnost hrozně známou... teda věděla, když mi to pak řekli, ale prostě brácha na mě koukal jak na totálního kreténa... a to mě naštvalo. Jak mám vědět, kdo jsou některý lidi, když mi o nich nikdy v životě nikdo neřekl? Táta taky nevěděl, kdo je Whitney Huston! A navíc, kdyby mi někdo to jméno řekl, tak asi budu vědět, ale když ho mám uhodnout...:( Ale tak stejně byla sranda...:D Padaly děsný hlášky a prostě skvělej rodinnej večer. Ostatně jako každej rok. No akorát vloni to bylo trochu divný, ale tak co se dá dělat. Já už asi půjdu, tak mi klidně napište, jaký byly vaše Vánoce, já si ráda počtu:) Co jste dostali?:) Nějaký hezký překvápko na vás čekalo?
Piper.

Do třetice všeho dobrého i zlého! Veselé Vánoce... uvidíme, jestli ten strom letos konečně chytne:D

24. prosince 2011 v 0:01 | Piper.
1. I want a hippopotamus for Christmas - Gayla Peevey
2. It must be Santa - Bob Dylan
3. Another Rock'n'Roll Christmas - Iron Maiden


Nemám žádné dlouhé přání,
inspirace není k mání,
jde to se mnou vážně ke dnu,
fakt nevím, co bude v lednu.
Něco ale chci Vám říci,
úsměv mějte na své líci.
Vánoce jsou tady zase,
počkáme, zda zlaté prase,
vykoukne ze svojí skrýše,
nejspíš slyším, jak tam dýše.
Pro ty, co už nejsou malí,
a Vánoce jinak slaví,
stejně přeju dárků hodně,
našlo by se něco pro mě? :D
Kapr už se hezky smaží,
aspoň se ho smažit snaží.
Už se na něj těším dosti,
snad vás minou všechny kosti!

Nemám pro vás velký proslov,
dovolím si aspoň doslov:
Kost mám v krku,
shořel stromek,
hlavně, že furt stojí domek.

Veselé Vánoce všem!
-Piper.

New blog - PrettyLittleLiars-All.blog.cz

27. září 2011 v 19:52 | Piper.
Ahoj. Ne, nebojte, s touhle stránkou nekončím ani omylem!:D Jen jsem se stala součástí PLL-ALL Teamu na blogu PrettyLittleLiars-All.blog.cz... a říkala jsem si, že bych mohla udělat nějakou malou nenápadnou reklamku:D Siusen se totiž rozhodla, že po dlouhý době, co furt plánujem založení společnýho blogu:D založí blog o seriálu Pretty Little Liars, ptala se mě, jestli se přidám... a já jí na to kejvla... takže jsem tam přes Lucy Hale... fotky, živoťák a tak... a bylo by od vás hezký:D, kdybyste se koukli, jestli vám ten seriál aspoň něco říká...:) :D

Hi. I'm not not ending with this site, no way! I'm just one of members from PLL-ALL Team (PrettyLittleLiars-All.blog.cz)... soo... Siusen came with the idea of new blog, which we could have together with two other girls. Site about the series Pretty Little Liars and I said... that I'm in. So... I'm the one who is doing Lucy Hale's part... so old photos, biography, etc... and you could check out our site if you want...:D

Život vážně není fér...

7. září 2011 v 22:25 | Piper.
Ahoj...
Poslední dobou mám pocit, že se svět vážně chystá na konec světa. Děje se tolik hrozného, že tomu člověk ani nechce věřit. Spousta přírodních tragédií, boje proti režimu, atd. atd. atd. Dneska se stalo něco, o čem už jste určitě všichni - nebo možná ne, co já vím - slyšeli. Když jste to neviděli jako čerstvou zprávu na novinkách, tak to hlásili ve zprávách a na čt 24 to běželo snad celej den.
Letadlo se 45 lidmi na palubě, z toho 37 osob z hokejového týmu Lokomotiv Jaroslavl se zřítilo krátce po startu. Letadlo se rozlomilo a začalo hořet. Přežili dva lidé, a to člen osmičlenné posádky. Jeho stav je ale taky vážný a má popáleniny na 15% těla a ruský hokejista Alexandr Galimov je zatím také stále naživu, i když jeho stav je kritický. Má popáleniny na 90% těla a dokonce kolovaly zprávy, že zraněním podlehl, ale není tomu tak. Proč to sem píšu?
Protože tahle zpráva rozhodně zasáhla značnou část České Republiky a Slovenska. A samozřejmě i státy, jejihž reprezentanty měli na palubě letadla. Tři čeští hokejisté, všechno mladí kluci od rodiny... Karel Rachůnek, Jan Marek a Josef Vašíček byli na palubě tohoto letadla. Všichni tři jsou mrtví. Stejně tak i legenda slovenského hokeje, Pavol Demitra.
Rachna Kachna to to letělo!!
Tahle věta je věčná. Vůbec mi původně nedošlo, jak hrozně nevhodný je to v týhle souvislosti psát, kdyby na to někdo neupozornil. Já to brala jako vzpomínku na loňské mistrovství světa, když Rachůnek vyrovnal se Švédy na 2:2 sedm vteřin před koncem zápasu.
Jasně. Někdo si možná řekne, že lidé umírají každý den... děti v Africe nebo třeba jen při autonehodě a pro ty nikdo netruchlí tolik jako pro "nějaký" hokejisty. Že s tim moc naděláme? Že život jde dál? Ano, to jde... ale tady nejde jen o čtyři hokejisty nám tak blízké... Ale o 43 mrtvých, kteří zemřeli při havárii letadla. Mluvíme tady o 43 lidech, převážně mladých sportovcích, kteří už se nikdy nevrátí domů. Vždyť Jan Marek... podepsal smlouvu jen na rok a pak chtěl skončit, věnovat se rodině. Synovi, který se narodil teprve v červenci. Synovi, který si svého tátu ani nebude pamatovat.
Upřímnou soustrast všem rodinám. Nejen od českých hokejistů, nejen rodině Pavola Demitry, ale všem.

Já bych do ruského letadla v životě nesedla. Nikdo by mě k tomu nedonutil, kvůli jejich pověsti. Já se už tak dost bojím lítat. Slyšela jsem už hodně hlášek typu... proč pro ně lidé truchlí tolik... protože jsou to konkrétní lidi, které jsme znali. Ne osobně, ale udělali pro český národ něco mimořádného. Pár gólů? Ne. To není to, co znamená hokej pro většinu lidí. Když je mistrovství vidíte to všude kolem. Lidi se sjednotí a společně, jako jeden národ, fandíme našemu týmu. Proto to je taková rána. A i když někdo nemá rád hokej... vážně by neměl dávat ke stavu na facebooku o tom, že zahynulo 44 lidí včetně českých hokejistů, že se jim to líbí.

Zemřela tam spousta lidí. Neměli bychom truchlit jen pro ty, které jsme znali, jen pro naše hokejisty. Ale pro všechny, kteří v tom letadle seděli. Je jasné, že budeme smutnější z toho, že zemřeli hvězdy česko-slovenského hokeje... ale rozhodně bychom to neměli brát tak, že... prostě spadlo letadlo. Život jde dál. Na světě umírá denně spousta lidí. Je třeba projevit úctu a ještě jednou, pořádně nahlas jim říct: Hoši, děkujeme!

Takhle to vidím já. Vaše smutná, melancholická Piper., která doufala v zázrak i ve chvíli, kdy už naděje, že se spletli a že tam alespoň jeden z nich nebyl, zhasla. Nemyslím si, že to prožívám nějak moc... i když u jednoho videa, které udělal fanoušek, jsem brečela... klidně to přiznám. Ale přišlo mi fér projevit jim úctu.

Piper.
editováno 8.9.2011 ohledně stavu Alexandra Galimova.

Tak šup, běžíme! Je to přece tradice!

1. září 2011 v 16:04 | Piper.
Jedno vám povím. Já nesnáším změny. Vážně. Hodně špatně snáším změny. Jakože takový ty větší změny. Když je člověk zvyklej na něco hrozně dlouho a pak je to najednou všechno jinak. Ale mně občas vadí i maličkosti. Např. že je stůl o pár cm posunutej doprava. Já si toho všimnu. A to vážně nesnáším. Lidi občas mají podobné obsese. Tohle je ta moje.

Proto taky nesnáším, když nejsem první den ve škole. Vloni jsem nebyla. Je to něco, co se opakuje každý rok a vždycky, fakt pokaždý, je to sranda. A taky vždycky, fakt pokaždý, se ženeme nahoru abysme získali místa, který chceme. Tentokrát se ale žádný velký závod nekonal. Já jsem sice běžela, ale holky za mnou ne, páč jim cestu zastoupili oktaváni, kterejma jsem se teda já stihla prorvat...:D A taky se nekonal velký závod mezi kamarádkou a jedním klukem, protože ten přišel o berlích...:D Takže tak no. Sedíme s Whitey zase jako vždycky a první den byl... fááájn. Jako vždycky. První den je pokaždý v pohodě. A občas i docela sranda. Od doby, co máme jako třídního našeho momentálního třídního, tedy od kvarty, je ten první den vážně převážně sranda...

Každopádně už ale máme rozvrh. A je to dost vražedný. Ale tak, já ani nic jinýho nečekala a mohlo to dopadnout i hůř. Ale na začátku roku bývám vždycky přešlá, pak si nakonec zvyknu. Pondělky a úterky budou nejhorší. Protože v pondělí máme strašný předměty a v úterý zas odpoledku. Taky nám dali tři dějáky a jenom jeden zemák, což mě dost naštvalo, ale rozhodla jsem se, že občas zaskočím na zeměpisnej seminář, profesor řekl, že to je možný, takže to je super, tak sem zvědavá, jestli to nejsou třeba jen řeči a já se tam vážně někdy objevím...:D No... stejně jako je tradicí, že první den ve škole se běží, že poslední den školy chodíme s rodičema na oběd a že na Vánoce se jí kapr, tak je tradice i to, že píšu o svém prvním dni ve škole. Takže pro letošní rok to mám za sebou. A příští rok už to bude poslední článek o prvním dni na střední. To je děsivý, vidět to všude napsaný...

7.A
Bože...
No mějte se:D
Piper.

Mexiko, Mexiko sombrero grande tequila...

26. srpna 2011 v 11:08 | Piper.
Poslední dny prázdnin.
Sedím takhle v bráchovym pokoji u počítače, píšu tenhle článek a snažím se přečíst téma týdne, které zadal blog.cz... MARNĚ. Jak se máte? Jak se těšíte do školy? Jedna moje spolužačka je zrovna v Houstonu... Jela na rok studovat do Ameriky. Říkala jsem si, že já bych nechtěla jet... v tomhle věku, opustit všechno a bejt v sedmnácti X tisíc kilometrů daleko v cizí zemi a tak... ale na jednu stranu jí fakt závidím. Hrozně bych se chtěla podívat do Ameriky a nějakou chvíli tam být. Kvůli jazyku, kvůli zvědavosti, kterou mám vrozenou... a tak...

Ale co. Já jsem ráda tam, kde jsem. Ale musí to být úžasná zkušenost.
Rozhodla jsem se, že letošní rok bude jinej. Legen - počkejte si - dární. HIMYM je fakt návykový:D
Od začátku roku se mi podařilo zhubnout plus minus 6 kilo... i když teda myslím, že za poslední tři dny jsem musela tak deset přibrat po tom, co sme tam konzumovali...:D Ale rozhodla jsem se, že zhubnu ještě víc. A hlavně jdu do septimy. Poslední rok na střední před maturitou. Ten musí bejt nejlepší. Tak uvidíme... :D

A jestli se těším do školy? Zajímavá otázka.
Teď jsem byla od pondělí v čoudu. Podle nadpisu si možná i dovedete odvodit, co jsem tam dělala...:D Mexiko, Mexiko sombrero grande tequila... písnička Mexiko od Tří sester tam hrála neustále. Ale já se ani moc neopila. Fakt ne, já na tohle moc nejsem... :D Respektive jsem se tak nějak opila hned první den a v noci mi bylo faaakt dost zle, i když jsem teda nezvracela, takže jsem pak zbylý večery moc nepila...:D Občas je fakt sranda, když se napiju, ale občas chytam takový divný mírně depresivní stavy, což je na nic...:D Alkohol je fakt nevyzpytatelnej...:D Ale teď už jsem zas doma, chystám se něco přidat, ale nevím, jak moc budu doma, protože si chci ještě užít těch posledních pár dní prázdnin, než nastane tvrdej režim...

Asi bych měla začít chodit dřív spát a dřív vstávat, protože jinak se ve čtvrtek z tý postele fakt nezvednu.
Mějte se famfárově
Piper.

It was legen - wait for it - dary! LEGENDARY!

18. srpna 2011 v 14:28 | Piper.
Ahoooj! Ano, přežila jsem:D Předevčírem jsem byla na The Offspring, kteří hráli v Praze. Odstartovali tady svoje turné. A bylo to ÚŽASNÝ! To neni dost silný slovo. Bylo to skvělý, legendární, nejlepší koncert, jakej jsem zažila, nezapomenutelný! Snila jsem o tom, že je naživo uvidím už hrozně dlouho. Chtěla jsem jet na Rock for People, když tam byli, což jsou nějaký… tři nebo čtyři roky… jenže mi bylo tehdy tak čtrnáct, nanejvejš, a máma mě nechtěla pustit… a tak jsem čekala… a snila. A poslední den školy… jela jsem metrem a najednou vidím takovej mini plakátek na dveřích vagonu… "NO KURVA". Tohle přesně jsem řekla. A bylo mi úplně jedno, že mě každej slyšel. A včera se můj sen proměnil ve skutečnost!

Ale od začátku. Můj brácha se na mě vysral. Lístek prodal, šel s kámošem do hospody a čekal pak na mě, když to skončilo před východem. Byla jsem v sektoru 2. A bylo to pěkně debilní! Všichni měli totiž na lístku napsaný STÁNÍ U PODIA, ale… bylo tu malé "ALE" v podobě malého písma na kraji lístku, kde bylo buď jen stání a nebo stání u podia. Takže já měla jen stání, ale mně to nevadilo, nebylo to zase tak daleko od podia. Byla jsem vepředu, téměř u bariér a nakonec úplně u bariér druhýho sektoru, takže to bylo super i tak;) Jenom jedna skupinka lidí cca v mym věku stála přede mnou, ale jen v jedný řadě a navíc byli v pohodě:D Obzvlášť jeden z nich byl fakt výbornej:D Trochu kretén, ale milej:D Já vím, to zní divně, ale… on byl prostě děsně milej, fakt fajn kluk, ale trochu idiot, chápete, co tím chci říct?:D Asi ani ne, co?

Ale zpět:D Před The Offspring hrály dvě české kapely, jako předskokani. Rybičky 48 byli nakonec celkem fajn - nebyli tak hrozný, jak jsem čekala -, ale Clou (ta druhá skupina)… to je fakt sračka. Já se omlouvám fanouškům a i jim:D ale prostě před The Offspring tam pustit Clou… :D Bylo to v Průmyslovym paláci. Bylo tam tak 5 000 lidí a bylo tam děsivý vedro. Nedalo se tam skoro dejchat a pár lidí zkolabovalo, já naštěstí ne… ale pak přišli The Offspring a všechno bylo skvělý!

To jsem ale trochu přeskočila:D Ten milej idiot se mnou pořád mluvil… a taky s holkama vedle mě a ještě s jednou mrchou, co mu vlezla na místo…:D a byla to sranda. Potkala jsem tam pár fakt skvělejch lidí, který už v životě neuvidím a ani neznám jejich jména, ale to už k tomu patří. O tom klukovi, co mi mimochodem zřejmě zachránil život, když se pár magorů rozhodlo zabít všechny před sebou aby se dostali dopředu:D je, že je mu šestnáct, hraje fotbal a má kérku na pravym rameni. Což si řekněme narovinu… není mnoho:D Zmizel hned po té, co mě chytil a prostrčil dopředu k té zábraně, aby mi zachránil život a už jsem ho tam potom nenašla… chtěla jsem mu říct dík nebo se alespoň rozloučit, ale někam se vypařil… bezvládné tělo nikde neleželo, tak holt odešel s někým jiným… těžko říct:D Ale miluju ho. Všechny ty lidi tam miluju. Takovym způsobem, jakym je můžu milovat kvůli jednomu večeru. Všichni sme tam přišli z jednoho jedinýho důvodu - abychom si užili koncert. A to jsme taky udělali.

The Offspring přišli na jeviště a jak se tak stalo, celá hala vybuchla! Všichni - včetně mě - začali ječet, pískat, tleskat, hulákat. Málem jsem ohluchla dřív jak začli hrát:D Začali svým známým flákem All I Want, který patří k mým oblíbeným písním! Potom… Dexter Hollad pozdravil nás, fanoušky a poděkoval, že jsme všichni přišli. Druhej song byl opět jeden z mých oblíbených. Byla to ta písnička, kterou jsem vám sem házela předevčírem. You're Gonna Go Far, Kid z jejich posledního alba. Nepamatuju si všechno, co hráli, protože některý jsem ani neznala, ale většinu jo. Hraáli všechny písničky, který miluju. Přála jsem si, aby zahráli Gotta Get Away, Can't get my head around you, Want You Bad, Hit that, Why don't you get a job? a tak se taky stalo! Self Esteem, Staring at the Sun a Pretty Fly taky nechyběly. Kristy, are you doing okey?, Americana…co si pamatuju… jinak hráli víc věcí.

Bylo to šílený. Vůbec nemůžu mluvit. Ztratila jsem hlas:D Tolik jsem ječela. Chovala jsem se jako blázen. Noodles pak taky pozdravil a řekl, že češi jsou úplně nejlepší lidi! Miluju ho. Správnej chlap:D Já vim, že to řikají vždycky všem, ale to jsou detaily:D Ale bylo to hrozný, já se vůbec nemohla ovládat. Zahráli první tři akordy a já už věděla, co to bude, zaječela jsem a já sem pokaždý cítila něco jako: "Můj bože! Tenhle song znám! Tenhle fakt miluju! Miluju vás!" Byla jsem tak nadšená obzvlášť z toho, že hráli Can't get my Head Around You, protože k tý mám citovej vztah, za tu jsem se modlila, díky ní jsem začala poslouchat The Offspring. A taky Want You Bad. Tyhle dvě jsou moje naprosto nejoblíbenější. Píseň Hit That bylo šílenství. Všichni skákali jak magoři a já málem umřela! Málem jsem sebou několikrát flákla o zem, omdlela… málem jsem poblila securiťáka… ale nemohla jsem si pomoct. Kdykoliv začli hrát zase další písničku, já začala šílet znovu a znovu. Byl to ten nejlepší koncert v mym životě, nikdy na tuhle zkušenost nezapomenu. Miluju Vás, The Offspring. Hrozně moc vás miluju! Opravdu jsem si to užila.

S anglickym článkem vás dneska trápit nebudu:D
Vaše Piper.
úprava - by me

P.S.: Jsem stále v rauši z toho všeho. Jako koncerty Kabátů nebyly horší ani lepší. Byly zkrátka úplně jiný... nedá se to srovnávat... :D

I'm back, I'm angry and sad:(

14. srpna 2011 v 14:54 | Piper.
Ahoj lidi, jak se máte?

Dneska jsem se vrátila z dovolené v jižních Čechách. Bylo to tam celkem fajn... hráli jsme golf... stolní tenis, chodili po lese a tak. Byla to taková pohodička. A ještě k tomu ten pěknej číšník, no nic... připadala jsem si trochu jak nějaká poblázněná pipina:D ale byl hrozně fajn, no tak co je na tom? Jeden večer byl obzvlášť skvělej... večer, ne číšník:D V hotelový restauraci totiž mají klavír... takovej trochu starší a jen šesti oktávák, ale to nevadilo. No ptala jsem se, jestli si můžu zahrát... a oni mi to dovolili... tak jsem hrála a okouzlila jsem svou otřesnou hrou všechny:D Jooo, to bylo fajn. A hned další den to bylo ještě lepší. Včera. Normální sobotní večer... a já, že půjdu zas hrát... tak jsem zamířila do těch míst, kde je klavír a bum! Velkej stůl a okolo něj asi patnáct rakušáků... tak si říkám... dobřeee... chvíli ještě vyčkám:D Tak jsem chvíli vyčkala, no oni tam byli furt:D No tak jsem šla... a paní majitelka se jich zeptala, jestli jim to nebude vadit, a představila mě jako klavíristku Annu...:D Teda co jsem tak chytila, já umim německy tak možná der, die, das, psí vocas, der die der, psí pr - no znáte to:D jo a poděkovat umim:D No a tak jsem hrála teda... hehm...:D furt jsem se překlepávala, ale pak jsem se dokázala trochu uklidnit...:D no a pak máma přišla, že ať už jdu... tak jsem jako šla a rakušáci normálně odložili příbory a začali tleskat. No já byla totálně rudá, zahuhlala jsem tiché poděkování a rychle zdrhla:D

No, takže fajne. Ale teď se mám upřímně fakt mizerně.
Můj brácha je debil. Řekl, že se mnou půjde na ten koncert... no tak jsem nikoho nepřemlouvala, protože vim, že The Offspring nikdo neposlouchá, z okruhu mejch známejch... nebo nikdo, s kym bych šla nebo kdo by šel se mnou. A on mi teď řekne, že na ten koncert jít nechce? Uvědomuje si, že je to už pozejtří? Jakože v úterý? Jakože jak mam někoho sehnat za dva dny??? Dala bych slevu za ten lístek... stál 790, dala bych klidně za 500... ale rodiče mě samotnou prostě nepustí, takže když brácha nepůjde... tak nepůjdu ani já... a rovnou je prodám oba dva... já se z toho fakt poseru:(

No nic. Loučí se s váma fakt nakrknutá...
Piper.
 
 

Reklama